Vypočujte si: • Mons. Peter Šimko | duchovná obnova
Gen. vikár Mons. Peter Šimko sa zmieňuje o duchovnom zápase – ako sa vzoprieť a nepodľahnúť manipulácii
Vypočujte si: • Mons. Peter Šimko | duchovná obnova
Gen. vikár Mons. Peter Šimko sa zmieňuje o duchovnom zápase – ako sa vzoprieť a nepodľahnúť manipulácii
Ač první dojem napovídá, že sociopat je někdo, kdo je jistě pod drobnohledem lékařů a běžně se s ním nesetkáte, opak je pravdou. Jsou to obyčejní lidé. Žijí vedle nás, s námi, jsou to naši sousedé či kolegové a věřte, že na první pohled sociopata určitě nepoznáte. Bývají totiž často nesmírně okouzlující a charismatičtí.
Sociopatie je porucha osobnosti, pramenící více či méně ze špatných vztahů a neschopnosti přizpůsobení se okolí. Lidé s touto poruchou nemají dostatek ohleduplnosti vůči druhým, necítí stud ani výčitky svědomí a neustále s lidmi okolo sebe manipulují. V těch opravdu nejhorších případech, může být osoba trpící sociopatií nebezpečná. Ale ve většině případů se s nimi pouze nedá vyjít.
Jak poznat, zda máte co dočinění s manipulátorem?
Jak bylo řečeno, v prvních okamžicích to nepoznáte. Manipulátor působí velmi šarmantně a většinou se jedná o velice zajímavé lidi. Dokážou být nezvykle nápomocní, pro druhé by se rozkrájeli, tím si nenápadně vytvářejí vaši oddanost a závislost. Pak ale nastane zlom a z okouzlujícího člověka je rázem odměřená a chladná osoba.
Co má společného sex s manipulací? Sexualita je základním prvkem vašeho partnerského vztahu, pokud nežijete vedle sebe jako bratr a sestra.
Při sbírání materiálu pro knihu „Láska a manipulace“ se autorka ptala obětí manipulátorů.
Ještě horší je, že systematicky manipulující osobnosti užívají sexualitu jako prostředek, aby si podrobily druhého, aby ho ponížily do stavu „předmětu“.
Mezi ženami a muži s manipulativním chováním je však rozdíl, protože této „taktiky“ nepoužívají stejným způsobem.
Žena manipulátorka trestá abstinencí
Sexuální založení každého člověka je tak složité, že není možné pouštět se zde do psychoanalytických rozborů. Jednak proto, že takové úvahy se odvolávají na poměrně složité teoretické a klinické domněnky (někdy dost nesrozumitelné vzhledem ke svému vysoce odbornému jazyku), jednak proto, že jsem se rozhodla popsat a rozebrat v této knize konkrétní fakta – jak se vyvíjí „sexuální příběh“ jedince, který uvázl v osidlech manipulující osoby. Následující příklady pocházejí z výpovědí různých obětí manipulátorů.
U většiny dvojic je v sexualitě obsažena nevědomá hra o moc. Odrážejí se v ní partnerské problémy.
Všeobecně vzato žena (nemusí nutně být manipulátorka) projevuje svou nespokojenost odmítáním pohlavního styku. Jelikož se jí nedostává toho, co si přeje (nejčastěji naslouchání, pochopení, respektu a něhy), neposkytuje zase ona to, co od ní očekává partner. Tedy to, co si myslí, že od ní nejvíc čeká, protože vychází ze zásady, že muž pohlavní styk potřebuje. Navíc její touha spočívá na citových základech a závisí na důvěře, kterou k partnerovi chová v citové rovině. V tomto směru má tedy žena moc, kterou může aktivovat rozhodnutím, zda k milostným hrátkám dojde, nebo ne. Přitom k nim leckdy svolí, i když po nich právě netouží. Ve skrytu jim totiž dává hodnotu obětního daru, aby v jiné sféře něco získala (láskyplná gesta, něžná slůvka nebo aby měla klid a zmírnila skryté konflikty).
Sexuální touha, kterou žena pociťuje, může být dočasně utlumená, nebo naopak zjitřená, z důvodů, které nemají nic společného s jakoukoli mocí nad mužem. Je-li vztah celkově pozitivní, pokles touhy není trvalý. Podobně tomu je u muže, a pokud je snížení aktivity přechodné, není třeba situaci dramatizovat.
Zato manipulující žena používá sexuální akt v rámci hry o moc. Více či méně jasně vyslovenou abstinenci používá jako zbraň. Vyjadřuje odmítnutí, které obvykle trvá dlouho… někdy hodně dlouho.
Je zaujímavé, že v dobe rozvinutého egoizmu môže prekvitať idea, ktorá pochlebuje ľudskej márnivosti: „Budete ako Boh,“ a pritom zároveň povzbudzuje človeka k tomu, aby sa rozplynul v ničote, ktorú predstavuje ako cieľ.
Definíciu New Age môžeme meniť podľa toho, na ktorú stránku tejto ideológie chceme upozorniť.
K prvej stránke patrí šírenie názoru, že New Age je medzinárodné hnutie, ktoré podporuje ekológiu, zdravú výživu a alternatívnu medicínu. Hnutie s pokojným a príjemným posolstvom, ktoré sa snaží nájsť vo všetkých náboženstvách spoločné, spájajúce prvky, ktoré dávajú nádej na dobrú budúcnosť. Budúcnosťou má byť vytvorenie ideologicky zosúladeného, šťastného a globálneho spoločenstva. Veľmi veľa sa tu hovorí o tolerancii, menšinách a rôznorodosti, ktoré sa zmestia do New Age ako do vreca bez dna.
Ideológia New Age vie, že už je čas na to, aby éru Rýb vystriedala éra Vodníka. Preto je toto hnutie veľmi naklonené činnosti rôznych duchovných „majstrov, guru či mesiášov“.
Ako vidno, na tejto úrovni mútne žriedlo New Age prijíma trošičku slnečného svetla pravdy. Veď myšlienka vytvoriť medzinárodné svetové spoločenstvo, ktoré by žilo v pokoji, súlade, dbalo o svet a fyzické i duchovné zdravie, je ľúbivá. A mnohým sa skutočne páči. Prijímajú ju mnohí šľachetní ľudia, ktorí nechápu skutočné zámery a ciele hnutia New Age.
Druhá úroveň je určená pre citlivejších ľudí, ktorí majú väčšie duchovné potreby – pre ľudí, ktorí chcú rozvíjať svoju osobnosť, hľadať zmysel života, prehĺbiť svoj vzťah s Bohom (či bohom). Tu pramení záujem o jogu, transcendentálnu meditáciu, techniky ovládania myslenia, prútikárstvo a iné. Odtiaľto vyplýva rozšírený záujem o pyramídy, čakry, aury, UFO… Niekedy tieto praktiky propagujú ľudia, ktorí sa nazdávajú, že žijú v stave posväcujúcej milosti, a vyhlasujú sa za kresťanov. Nič to však nemení na veci, že takýmito praktikami sa vzdialili od jediného pravého Boha, pretože toto žriedlo New Age nemá už len propagačnú, ale aj duchovnú povahu. Cudziu duchovnú povahu. Náš Boh je žiarlivý Boh. Nejde len o to, aby sme nemali „nad ním cudzích bohov“, ale aby sme nemali iných bohov okrem neho. „Alebo chceme dráždiť Pána? Sme azda silnejší ako on?“ (1 Kor 10, 22).
Prijatie tejto stránky New Age je prvým radikálnym krokom k prijatiu celej jeho ideológie. Hnutie sa snaží ľudí „otvoriť“ na nové (v podstate staré, ale prevzaté z iných duchovných a náboženských tradícii) techniky samospasenia a nabáda ich, aby prijali celú túto náboženskú a kultúrnu miešaninu. Rozdiel medzi úctou k blížnemu, ktorý vyznáva iné náboženstvo, a prijatím jeho náboženského učenia či inšpirácie sa tu príliš nevysvetľuje.
Skutočné zámery sú skryté za bezpečnou reklamou „telocviku“, „rozvoja“, „zdokonaľovania prirodzených možností“ a za podobnými frázami.
Tretia úroveň je posledná. Prichádzame tu na koreň veci. Vládne tu úplná tma. Ideológia New Age má svoje najhlbšie žriedlo v praktizovaní kontaktu s duchmi prostredníctvom tranzu či tzv. vizualizácie. Toto nie je možné zlúčiť s učením Ježiša Krista: „Nemôžete piť Pánov kalich aj kalich zlých duchov; nemôžete mať podiel na Pánovom stole aj na stole zlých duchov“ (1 Kor 10, 21).
Vieme, že hnutie New Age sa udomácnilo na svete až v druhej polovici 20. storočia. Avšak jeho súčasnú tvár pripravovalo mnoho filozofov, spisovateľov, ideológov a inšpirátorov, ku ktorým iste patrí aj Helena Blavatská. Mnohí z nich pôsobili ako špiritistické médiá, s obľubou vykonávali „astrálne cesty“ a dobrovoľne otvárali svoje vedomie na pôsobenie reálnych duchov, ktoré iste neboli Božím Duchom. Vášeň, s akou sa tomu venovali, je desivá a v mnohých prípadoch viedla k posadnutosti. Historická skutočnosť, že prví ideológovia New Age sa inšpirovali na špiritistických seansách duchmi, ktorí im nadiktovali texty, ktoré sa neskôr stali základmi svetonázoru New Age, by nás mala viesť k zamysleniu. Ako ľudia, ktorí vyrástli v kultúre 20. storočia, sme zvyknutí pýšiť sa dokonca aj svojimi omylmi, a to len preto, že sme vôbec schopní rozmýšľať. Zabúdame, od koho sme rozum dostali a na čo nám má slúžiť. Zabúdame – podobne ako kedysi v raji –, že nás ustavične sprevádza aj otec lži, ktorý ochotne podporí naše nedokonalé myslenie svojimi inšpiráciami. Ale potom si to s nami neúprosne vyúčtuje. Azda môžeme tvrdiť, že za všetkými duchovnými a náboženskými omylmi v dejinách ľudstva sa skrýva práve on – otec lži: „On [diabol] bol vrah od počiatku a nezotrval v pravde, lebo v ňom pravdy niet. Keď luhá, hovorí zo seba, lebo je luhár a otec lži“ (Jn 8, 44).
Prepis nahrávok zo seminárov p. Eliasa Vellu o vnútornom uzdravení a oslobodení, ktoré sa uskutočnili na Slovensku: Bratislava, 1996 Korcháň, 1998 Duchonka, 1999
Predhovor
Po otvorení hraníc začalo k nám prúdiť nesmierne množstvo duchovných prúdov, ideológií a náboženstiev – od budhizmu cez New Age, alternatívnu medicínu, liečiteľov, až po bojové umenia. A ľudia, zranení, sklamaní, bezradní, siahajú po čomkoľvek, dúfajúc, že im to pomôže dosiahnuť, po čom túžia.
Som nesmieme rád, že do tohto chaosu a dezorientácie prišiel na Slovensko exorcista páter Elias Vella, OFMconv., človek zorientovaný, veľmi múdry, inteligentný a pritom pokorný.
S láskavým súhlasom otca arcibiskupa Jána Sokola, metropolitu Bratislavsko-Trnavskej arcidiecézy, už sedem rokov navštevuje Slovensko a vedie semináre zamerané na vnútorné uzdravenie a oslobodenie.
Zúčastňujem sa na týchto seminároch a teším sa na každý nový, lebo mi veľmi pomáhajú v mojom osobnom živote i kňazskej pastorácii. Cieľom každého z nich je nadobudnúť živý vzťah k živému Ježišovi a uzdraviť človeka.
Páter Elias je človek vzácny, dvadsaťštyri rokov prednášal dogmatickú teológiu, katechetiku a pastorálnu teológiu, je členom Združenia kresťanských terapeutov v Amerike, sedem rokov pôsobí ako exorcista na Malte, je autorom asi pätnástich kníh o duchovnom živote, rodinných problémoch, exorcizme a pod. Veľa cestuje, vedie semináre a vyučuje na rozličných miestach sveta.
Cítíte se užitečně a milovaně jen když naplňujete potřeby ostatních? Snažíte se zavděčit druhým na úkor vlastní pohody? Bojíte se vyjádřit svůj nesouhlas? Máte pocit viny a nevíte proč? Pak buďte pozorní, možná jste se stali obětí manipulativního chování.
Svou pasivitou dáváte manipulátorovi do ruky zbraň, kterou vůči vám použije, kdykoli se mu to bude hodit. Váš souhlas, že vás může tvarovat přesně tak, jak se mu to líbí.
Partneři si musí umět vycházet vzájemně vstříc, a pokud jsou ústupky oboustranné a dobrovolné, je to vlastně takové krásné dávání si přednosti. Nikdo se necítí omezován ve svých právech, rozhodnutí o ústupku probíhá v láskyplné atmosféře vzájemného pochopení, i když někdy k němu vede temperamentnější cesta… Ale proč ne, malá Itálie může být i kořením, pokud slovní šarvátka nad významy slov končí bez frustrujícího pocitu faulového skóre.
Mít za partnera manipulátora je ale jiná káva. Manipulátoři totiž zacházejí s druhým jako s pouhým vykonavatelem svých přání a rozkazů. Jsou typičtí predátoři, zkoumají slabá místa, testují schopnost nechat se zraňovat a ovládat. Jakmile se jim povede někoho ponížit jednou, dvakrát, útočí pak častěji, s viditelným pocitem triumfu. Chtějí druhého vidět na kolenou. Jsou nadřazení, arogantní, útoční, přesvědčení o svém vysokém intelektu, schopnostech a nepostradatelnosti. Necítí vděčnost, úctu ani empatii, vše poměřují měřítkem sebe sama. Já, pak zase jenom já. Vždycky jenom oni. Ale co vy?