Pandémia narcizmu

Sedem manipulatívnych hier človeka s narcistickou poruchou osobnosti podľa Dr. Lesa Cartera

Základným modusom bytia narcisa je, že svojím správaním ubližuje a je mu jedno, ako sa pri tom jeho okolie cíti. Za emócie, ktoré vyvolá, nepreberá zodpovednosť, pretože „to“ už nie je jeho problém. Americký psychoterapeut Dr. Les Carter opísal sedem základných manipulatívnych stratégií narcisa, podľa ktorých ho môžete rozoznať.

1. „Nauč sa mi veriť.“
Na prvý pohľad sa zdá, že narcis je extrémne vnímavý, citlivý, vzbudzuje dojem nesmierne empatického človeka. Môže to byť šarmantný, vtipný, zábavný spoločník, obľúbený v spoločnosti. Bude vás pozorne počúvať a vy po chvíli nadobudnete presvedčenie: „Fíha, to je teda super parťák!“ No nedajte sa zmiasť. Je to len jeho hra v štýle: Povedz mi, ako sa cítiš, a ja si to detailne zaznamenám (aby som to raz mohol použiť proti tebe). Prvým poznávacím znamením, že máte do činenia s narcisom, je, že zatiaľ čo vy sa mu v dobrej viere zdôveríte, on vám o sebe nepovie takmer nič.

2. „Otvor mi svoje srdce. Vyrozprávaj mi všetko.“ A potom sa to začne – zničujúca kritika…
Druhým krokom manipulatívnej hry narcisa je, že ak sa mu raz zdôveríte, spustí sa jeho podprahová a premyslene zacielená kritika vašej osoby, správania, vzhľadu, názorov, konania a všetkého, čo je na vás jedinečné.

3. Pracuje so strachom
Ruka v ruke s bezbrehou a zraňujúcou kritikou prichádza narcisova najsilnejšia zbraň – strach, ktorý narcis prenáša na svoje obete. Ide o extrémne zákernú hru, keď sa človek, ktorý sa stýka s narcisom, bojí vysloviť svoj názor, ktorý sa nemusí nevyhnutne zhodovať s názorom narcisa. Je to podvedomý strach prejaviť svoju jedinečnosť, slobodnú vôľu a názor (to prekáža narcisovi asi najviac zo všetkého). Tretím poznávacím znamením, že sa skutočne stýkate s narcisom, je, že akýkoľvek iný názor vyvolá v narcisovi hnev. A keďže nechcete mať problémy a vyvolávať konflikty, budete v komunikácii s takouto osobou radšej mlčať.

4. Svoju obeť sabotuje a ohovára za chrbtom
Ľudia s narcistickou poruchou osobnosti sa snažia izolovať svoje obete od okolia, rodiny a najbližších priateľov. Postupujú spôsobom veľmi sofistikovaného ohovárania za chrbtom v štýle: „Viem, že ste boli Danielkou vždy nadšení, veď ona vie byť aj milá, ale toto a toto o nej neviete…“ Je to nebezpečná hra, prostredníctvom ktorej sa narcis dostane do nadradenej pozície a z nej svoju obeť najlepšie ovláda a psychicky týra.

Rozhovor se Zdeňkou Tmějovou na téma Manipulace

Žijeme v laboratoři manipulace.

Se spoluautorkou knihy Ona-na velikosti záleží (https://www.knihydobrovsky.cz/kniha/o…) Zdeňkou Tmějovou mluvíme o roli manipulace v toxických vztazích. Kdo jsou ti, kdo se snaží, aby druzí tancovali podle nich a pouze k jejich prospěchu? Co je k tomu vede? Co tím od nás získávají? A především – jak je rozpoznat a být schopni se jim bránit? „Poslechnu si to nebo neposlechnu? Možná je začátek cesty k uzdravení.“ Více k tématu se dozvíte na kurzu Manipulace a obrana proti ní. https://www.gradua.cz/katalog-kurzu/v… www.gradua.cz

Zdroj YouTube

PORUCHY OSOBNOSTI A MÝTUS PSYCHOPATA

Mezi nejčastější poruchy osobnosti patří emočně nestabilní, známá také jako hraniční, dále závislá, narcistická a vyhýbavá (anxiózní).

Kořeny poruch osobnosti nejsou jen genetické, ale často je najdeme v traumatických prožitcích z dětství, ale též v celkovém neukotvení v rodině, kde většinou absentoval nebo byl oslaben pocit bezpečí a jistoty. U lidí s poruchou osobnosti se objevují určité neměnné myšlenky, emoce a vzorce chování, zafixované ještě v době psychického vývoje. Dotyčný pak tyto vzorce opakovaně používá ve stresových situacích, bez ohledu na jejich efektivnost. Takto zatížení lidé nemívají náhled na možnost výběru z řady dalších možností v oblasti myšlení, prožívání a jednání, což následně vede k nejrůznějším konfliktům s okolím i se sebou samotným.

Účinkují: MUDr. ONDŘEJ PĚČ, Ph.D. psychiatr a psychoterapeut ESET, Psychoterapeutická a psychosomatická klinika http://www.klinikaeset.cz/ Mgr. MARTIN KALOUS psycholog Kaleidoskop – centrum terapie a vzdělávání, z.ú. http://www.kaleidoskop-os.cz/ MUDr. KATEŘINA DUCHOŇOVÁ psychiatrička a psychoterapeutka Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha https://www.uvn.cz/cs/psychiatrie MUDr. IRENA SGALLOVÁ psychiatrička a psychoterapeutka Středisko psychoterapeutických služeb Břehová http://www.psychoterapie-praha.intern… PhDr. VÁCLAV JÍLEK klinický psycholog a psychoterapeut Denní psychoterapeutické sanatorium Ondřejov http://ondrejov.cz/

Zdroj YouTube

Nadměrné používání sociálních sítí dělá podle studie z lidí větší narcisty

Podle studie vypracované psychology z Milánské univerzity a Swansea University vede nadměrné používání sociálních médií, zejména sdílení snímků a „selfíček“, k nárůstu narcismu.

U zkoumaných uživatelů Facebooku, Twitteru, Instagramu a Snapchatu byl konkrétně zjištěn průměrně 25% nárůst narcistního chování. Vědci zkoumali změny chování 74 lidí ve věku 18–34 let po dobu čtyř měsíců.
Výzkumníci zjistili, že tyto osobnostní změny jsou primárně způsobené právě „vizuálním“ používáním sociálních sítí, např. zmíněným sdílením selfie fotografií, a že primárně „textové“ používání nemá zdaleka takový potenciál takto měnit osobnost.

Většina účastníků výzkumu používala sociální sítě (pro soukromé účely) v průměru tři hodiny denně, někteří však uváděli i osm hodin. 60 % účastníků používalo Facebook, 25 % Instagram a 13 % Twitter a Snapchat. Více než dvě třetiny je používaly hlavně pro sdílení fotografií. Po dobu zkoumání mnoho účastníků začalo vykazovat narcistní znaky v takové míře, že byli způsobilí pro léčbu narcistické poruchy osobnosti.
Podle profesora Phila Reeda, vedoucího Katedry psychologie Swansea university, před tímto výzkumem existovaly náznaky, že existuje spojitost mezi narcismem a používáním sociálních sítí kvůli sdílení vizuálních příspěvků, nicméně až dosud se nevědělo, jestli narcisté používají tuto formu sociálních médií více, nebo jestli je možné sítě spojovat s následným nárůstem narcismu. Ze závěrů výzkumu usuzuje, že narcistní sklony se mohou vyvinout u zhruba 20 % uživatelů sociálních médií, kteří je intenzivně využívají pro sdílení vizuálního obsahu.

Zdroj: https://otechnice.cz/nadmerne-pouzivani-socialnich-siti-dela-podle-studie-z-lidi-vetsi-narcisty/

Psychopati v politike

V posledných rokoch sa čoraz viac v politickej psychológii hovorí, že mnoho psychopatických jedincov nemusí byť umiestnených len v inštitucionalizovaných zariadeniach. Môžu sa stať úspešnými lídrami, ktorí môžu viesť či už firmu, alebo celú krajinu. Predstava strašného zločinca alebo vraha je preto (obyčajne) mimoriadne vzdialená od reality.

Čo znamená psychopatia?

Termín psychopatia označuje skupinu porúch, ktorú psychológovia a psychiatri označujú termínom – porucha osobnosti. Napriek tomu, že rozlišujeme niekoľko typov porúch osobnosti, jestvuje viacero spoločných znakov. Typická je slabá schopnosť nadväzovať úprimné vzťahy s druhými ľuďmi, egocentrizmus, absentujúce pocity viny alebo nízka emočná inteligencia. Zaujímavosťou je, že na povrchu sa ich správanie môže javiť ako priateľské a dokonca až sympatické. Najmä pri prvom kontakte dokáže psychopatický jedinec neraz pôsobiť ako príjemná, až šarmantná osoba. Psychopati vedia byť očarujúci, charizmatickí a v kombinácii s chabým svedomím a empatiou sú schopní aj účinne manipulovať a ovplyvňovať ľudí.

Podľa Americkej psychiatrickej asociácie (1) môžeme rozlíšiť týchto 10 typov porúch osobnosti:

paranoidná porucha osobnosti – správanie a prežívanie sa vyznačuje nedôverou a podozrievavosťou, v rámci ktorej sú motívy druhých ľudí interpretované ako nepriateľské.

antisociálna porucha osobnosti – neschopnosť prispôsobiť sa sociálnym normám s ohľadom na zákony, zákernosť, impulzivita, podráždenosť a agresivita, bezohľadný nezáujem o ostatných.

schizoidná porucha osobnosti – blízke vzťahy prinášajú malú alebo žiadnu radosť. Osoba volí takmer vždy osamelú činnosť. Prejavuje emočný chlad a malý alebo žiadny záujem o sexuálne zážitky.

schizotypná porucha osobnosti – prejavuje sa akútnou nepohodou v blízkych vzťahoch, bizarnými presvedčeniami (paranoidné myšlienky, telepatia) a excentrickým správaním.

hraničná porucha osobnosti – nestabilné medziľudské vzťahy a pocity k nim. Typická je výrazná impulzivita, neprimeraný hnev či nestabilný sebaobraz.

histriónska porucha osobnosti – vyznačuje sa silnou tendenciou byť stredobodom pozornosti, sebadramatizáciou, teatrálnosťou a prehnaným vyjadrovaním emócií.

narcistická porucha osobnosti – pocity vlastnej grandiozity/dôležitosti a vyžadovanie nadmerného obdivu od ostatných. Typické je intenzívne zaoberanie sa predstavami bezhraničného úspechu a moci, využívanie ostatných a nedostatok empatie.

vyhýbavá porucha osobnosti – sociálne stiahnutie sa, pocity nedostatočnosti a precitlivenosti k negatívnemu hodnoteniu.

závislá porucha osobnosti – submisívne a silno závislé správanie vyplývajúce z nadmernej potreby byť objektom starostlivosti. Obťažne dáva najavo nesúhlas, pretože sa obáva straty podpory.

obsedantno-kompulzívna porucha osobnosti – prejavuje sa posadnutosťou poriadkom, perfekcionizmom a potrebou kontrolovať.