O láske a vztazích s M. Kašparů

O láske a vztazích

Max Kašparů 1. díl: Láska se vrací k tomu, kdo miluje – a obohacuje ho, i když není opětována Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jen dunící kov a zvučící zvon. Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím, obsáhl všecko poznání, ano, kdybych měl i tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem. A kdybych rozdal všechno, co mám, ano, kdybych vydal i sám sebe k upálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje. Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí. Láska se nevychloubá a není domýšlivá. Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. Nemá radost ze špatnosti, ale vždy se raduje z pravdy. Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá. Milí posluchači určitě jste všichni poznali snad nejcitovanější pasáž Nového zákona z Prvního listu Korintským apoštola Pavla. Jen těžko bychom mohli zvolit lepší citát na zahájení rozhovoru v den, který patří k těm nejkrásnějším v roce, tedy na vánoční Štědrý den. A koho jiného si k těmto tématům pozvat, než kněze, profesora Maxe Kašparů.

Nerobme deťom sluhov

„Vychovávame si zo svojich detí princov a princezné. Poskytujeme im neprimeraný servis. Tak ich pripravujeme na život v dospelosti spôsobom, že by si mali platiť personál.“ Známa česká klinická psychologička Lidmila Pekařová,  autorka knihy Ako žiť a nezblázniť sa.

Naši predkovia, podľa spomínanej psychologičky, vedeli vychovávať svoje deti priam brilantne. Sedliaci nechodili po prednáškach a nečítali množstvo odborných článkov, a predsa vedeli svojich potomkov pripraviť na život. Deti vedeli, že keď prídu zo školy, majú jasne stanovené povinnosti. Jedno dieťa išlo zbierať klásky, ďalšie nakŕmilo králiky a tretí súrodenec išiel pozbierať vajíčka.

Dnešné deti sa venujú len škole a krúžkom. Domácnosti sa venujú len rodičia. Prečo je tak dôležité, aby na začiatku školskej dochádzky prvák vyniesol kôš, vyrovnal v predsieni topánky alebo si upratal izbu? „Samozrejme, že my to urobíme lepšie a rýchlejšie. Lenže my potrebujeme naše deti aj za niečo pochváliť,“ upozorňuje Lidmila Pekařová. Dieťa, keď vie, že je v domácnosti potrebné, stáva sa aj spokojnejším. A hlavne vtedy, keď sa mu nedarí v škole, je potrebné, aby sa pre dieťa domov stal miestom, kde má úspech.

Dieťa, keď vie, že je v domácnosti potrebné, stáva sa aj spokojnejším.

Zlaté pravidlá dobrých vzťahov

Mať dobré vzťahy je dar od Boha. Bohu záleží na vzťahoch a budovanie dobrých vzťahov si vyžaduje proces. Pomôžu nám k tomu zlaté pravidlá.

NEMÔŽEŠ BYŤ PRIATEĽ S KAŽDÝM, ALE MÔŽEŠ BYŤ PRIATEĽSKÝ KU KAŽDÉMU.
Nemôžeš ani nemusíš byť priateľ s každým, to nie je tvoja povinnosť – ani kresťanská. Ale priateľský a prívetivý môžeš byť ku každému – k ľuďom, ktorých stretávaš alebo s ktorými prichádzaš do kontaktu. Aj k tým, ktorí ťa zranili, či nie sú „tvoja krvná skupina“.
Priateľov si najlepšie nájdeš tak, že budeš robiť niekomu priateľa, nebudeš čakať a nepovieš si: „Bože, pošli mi priateľa. Nech je fakt dobrý priateľ,“ ale rozhodneš sa, že niekomu poskytneš svoje priateľstvo.

VŠETKO, ČO CHCEŠ, ABY ĽUDIA ROBILI TEBE, ROB AJ TY IM.
Toto pravidlo určite poznáš a dokonca v Biblii má aj nadpis „Zlaté pravidlo“. Nájdeš ho v Matúšovi 7,12 a podobne v Lukášovi v šiestej kapitole: „Všetko, čo chcete, aby ľudia robili vám, robte aj vy im, lebo to je zákon a proroci.“ V týchto slovách sa skrýva to, čo hovoril Zákon: „Milovať budeš Boha a milovať budeš blížneho.“ Ježiš to predkladá ako jednoduchú vec a ako zhrnutie celého Starého Zákona. Nový Zákon k tomu pridáva milosť. Keď budeš ľuďom robiť to, čo chceš, aby ľudia robili tebe, vtedy tvoje vzťahy zažijú naozaj prevratné veci. Do toho nás pozýva Božie slovo. V negatívnom zmysle sa dá povedať: „Čo nechcete, aby ľudia robili vám, nerobte ani vy im.“ Keď sa toho budeš držať, možno sa zastavíš a povieš si: „Toto nechcem, aby ľudia robili mne, neurobím to ani ja.“ Uvidíš, že to prinesie veľa požehnania do tvojich vzťahov, lebo v tom je skrytý boží zámer pre ľudí.

Manipulace ve výchově

Manipulace ve výchově

Mgr. et Mgr. Pavla Koucká Psycholožka, vystudovala jednooborovou psychologii na Filozofické fakultě a jednooborovou biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Věnuje se především práci s rodiči: v Kolpingově azylovém domě pro matky s dětmi a ve své soukromé praxi. Vedla časopis Psychologie dnes, pracovala na Pražské lince důvěry a na Lince bezpečí. Je spoluautorkou knihy Výchova láskou a autorkou knih Zdravý rozum ve výchově a Uvolněné rodičovství. Publikační aktivity Mgr. et Mgr. Pavly Koucké najdete v naší Odborné knihovně.

0:12 Je manipulace častou příčinou problému, se kterým zá vámi klienti přijdou?
0:38 Trvá dlouho rozpoznat, že problémem je právě manipulace? Je pro terapeuta zjevná?
2:12 Je si manipulování vědom i sám manipulátor?
4:38 Dalo by se rozvést, jakou podobu může mít pozitivní manipulace?
6:24 Je patologická manipulace léčitelná?
9:02 Je patologický manipulátor schopen podstoupit terapii?
9:21 Platí, že manipulátory jsou často ti, kteří se s manipulací setkali v dětství?
10:01 Jaké jsou nejhorší dopady manipulace pro další život?
12:02 Mají lidé, kteří se v dětství setkali s manipulací zvýšenou míru sebereflexe?
13:59 Kde je hranice mezi zdravou a nezdravou manipulací?
16:47 Co může rodiči pomoct v tom, aby si uvědomil, že se stává manipulátorem?
19:13 Rovná se patologický manipulátor psychopat? Nebo jde o různé diagnózy?
20:07 Přejímá dítě manipulativní vzorec a stává se samo manipulátorem v kolektivu, ve kterém se pohybuje?
21:20 Jak lze nejlépe „přežít“ dětství s patologickým manipulátorem?
23:19 Prohrává nakonec manipulátor? Nepřichází o důležitou citovou vazbu?
25:19 Setkala jste se s tím, že již dítě samo řeší, že je manipulované?
YouTube