Toxická pozitivita: Biblický pohľad na škodlivý trend

Vo svete, ktorý si nadovšetko cení šťastie a úspech, sa toxická pozitivita stáva čoraz rozšírenejším problémom.
Termín – toxická pozitivita – je trendom na sociálnych sieťach medzi poradcami, psychológmi a koučmi. To vedie ľudí k tomu, aby spochybnili svoj prístup k pozitívnemu naladeniu.

Toxická pozitivita sa vzťahuje na myšlienku, že človek by si mal vždy zachovať pozitívne myslenie bez ohľadu na okolnosti. Tento prístup k životu naznačuje, že negatívnym emóciám sa treba vyhýbať alebo ich potláčať a že pozitívnosť a optimizmus sú kľúčom k šťastnému a úspešnému životu.
Táto problematika síce nie je nová, ale v poslednom čase dostala tento termín.
Všetci sme počuli ľudí hovoriť: „Pozeraj sa na to z tej lepšej stránky“, „Mohlo to byť oveľa horšie“ a „Dôveruj Bohu a všetko bude v poriadku“. Tieto pohŕdavé frázy tvárou v tvár utrpeniu sú príkladom toxickej pozitivity.
S najväčšou pravdepodobnosťou odrážajú dobré úmysly druhých, ale tie isté vety, ktoré sa zdajú byť povzbudivé, môžu mať na jednotlivcov negatívny vplyv a v skutočnosti škodia tým, ktorí prežívajú utrpenie.

Emoce nás ovládají, jsme ve vleku dopaminu, říká psychiatr

Mozek je dokonalý systém. Každý z jeho neuronů funguje jako vysoce výkonný procesor, což je vysvětlení i pro zdánlivě nevysvětlitelné. „Například intuice může být ve skutečnosti velmi složitý výpočet. Mozek totiž analyzuje i data, kterých si vědomě nevšimneme,” říká v rozhovoru s Lucií Výbornou Jiří Horáček z Národního ústavu duševního zdraví.

Médiá v službách dobra alebo v područí zla?

Sedmoro pri sledovaní médií:
1. Overovať informačný zdroj, neveriť všetkému a každému. Skúmať a dať si do súvislostí všetky okolnosti zberu informácie.

2. Byť pozorný na hĺbku a kvalitu prijímaných i odovzdávaných slov, či nie je informácia odovzdaná nadľahčeným alebo zmanipulovaným spôsobom.

3. Zvážiť, či prijímané informácie sú pre život osožné, a podľa toho sa rozhodnúť, či pokračovať v ich sledovaní a šírení alebo nie.


4. Uvedomiť si svoju spoluzodpovednosť za šírenie informácií. To znamená nielen podporovať šírenie kvalitných pravdivých informácií, odmietať šíriť nedôveryhodné informácie z nedôveryhodných zdrojov, ale i pripomienkovať informačný obsah a zodpovedné osoby – teda aktívne reagovať konkrétnymi podnetmi, či už pozitívnymi alebo negatívnymi. Slovo má svoju moc a rezonuje i vo svedomí človeka pracujúceho v médiách.


5. Nezapínať televíziu, rádio či internet len kvôli tomu, aby „nebolo ticho“. Ticho býva veľakrát užitočnejšie než informácie z médií, dokonca môže sprostredkovať oveľa dôležitejšie a múdrejšie posolstvo.


6. Vedieť, kedy je správny čas televíziu či rádio zapnúť, prepnúť a vedieť, kedy je načase ich vypnúť.


7. Nezabíjať a nemrhať svojím vzácnym časom bezcieľným sledovaním médií.

VLIV VÝCHOVY NA ROZVOJ ZÁVISLOSTÍ

Na vznik a rozvoj závislostí mají značný vliv primární a sekundární skupiny, ve nichž se dítě pohybuje nejčastěji. Nejdůležitější jsou bezpochyby ty primární, tedy rodina a nejbližší přátelé.

VLIV VÝCHOVY NA ROZVOJ ZÁVISLOSTÍ

Rodina ovlivňuje dítě zásadním způsobem v období, kdy je nejvíce otevřené a formuje se jeho osobnost, hodnotový systém a přístup k životu i světu. Rodiče poskytují dětem základní identifikační vzory. Vznikají modelové situace, které u dětí posilují vhodné a nevhodné reakce. V bonusovém dílu se mimo jiného dozvíte, že chybovat ve výchově je přirozené a vůbec to neznamená, že tím dítěti otvíráme dveře do světa závislostí.
Prof. PhDr. MICHAL MIOVSKÝ, Ph.D. klinický psycholog a psychoterapeut Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN

HOVORY O DUŠI: „U klientů se závislostí často nacházíme těžká traumata z dětství,“ říká Kalina

Hostem podcastu je psychiatr, adiktolog a psychoterapeut Kamil Kalina, který vystudoval Lékařskou a Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Nejprve pracoval v oboru klinické a sociální psychiatrie i psychologie. Od konce 80. let se začal zaměřovat také na problematiku užívání návykových látek. V roce 1991 spoluzakládal nadaci FILIA a působil také ve funkci národního protidrogového koordinátora České republiky. Od vzniku nestátní neziskové organizaci SANANIM v ní docent Kalina pracuje na různých pozicích, aktuálně jako vedoucí lékař. Přednáší také na 1. lékařské fakultě UK, publikuje a je též rytířem komturem katolické orleánské obedience Vojenského a špitálního řádu svatého Lazara Jeruzalémského.

HOVORY O DUŠI: „U klientů se závislostí často nacházíme těžká traumata z dětství,“ říká Kalina

Naše cesta od závislosti k nezávislosti, respektive souvislosti, začíná už ve chvíli narození. Společně s Kamilem Kalinou se v podcastu zpočátku zaměřujeme na naplňování našich specifických potřeb, mezi něž patří vyhýbání se fyzické a psychické bolesti, hledání úlevy od bolesti, touhy po výkonnosti, kompetentnosti, euforii, radosti či jednoty se sebou samým. Pokud některá z těchto potřeb není dostatečně saturovaná, může dojít ke zvýšení vnitřní tenze a frustraci. A tím i k rozvoji látkové nebo nelátkové závislosti. Pro uspokojení každé z uvedených potřeb totiž existuje určitá skupina chemických látek. V podcastu také zjistíme, jaké rysy má hraničně organizovaná osobnost, která bývá podle docenta Kaliny typická pro klienty se závislostí. Dále se dozvíme, jak vypadá evolučně starý a vývojově stabilní systém odměny, který s rozvojem závislostí velmi úzce souvisí. A v závěru se věnujeme také fenoménu pravdivosti a jeho důležitosti v psychoterapii závislostí.

Zdroj YouTube