Chtít si vystačit jen sám

Bojuje i se sebou samým, protože nedokáže přijmout svou křehčí stránku, svou bídu, kterou si ale v sobě nese každá lidská bytost! Bude proto zápolit i se životem, protože vyžaduje, aby se mu vždycky jen dařilo; odmítá přijmout životní okolnosti, které odhalují jeho nedostatky, bezmocnost a křehkost.

Zcela jinak žije zemitý člověk
Zemitý člověk svůj život prožívá zcela jinak a má úplně jiné postoje. Je-li konfrontován se svými omezeními, se svou křehkostí či chybami, v klidu je přijímá. Když se mu stane, že se střetne se svou nedokonalostí anebo udělá chybu, nehroutí se a neztrácí odvahu, ale zůstává klidný. Zvedne se a s důvěrou se vrhne do Boží náruče. Celou svou důvěru vkládá do Božího milosrdenství, nikoli jen v sebe sama.

Zemitý člověk pokorně přijímá skutečnost, že k němu patří chyby i pády a že často potřebuje odpuštění. Přijímá fakt, že svůj život definitivně nenaplní a nespasí sám, ale že spása se nabízí jako dar od Boha. Raduje se z toho, že je závislý na Boží dobrotě.

Žít v pokoji a harmonii
Ve vyrovnanosti, pokoji a harmonii může žít jen zemitý člověk. Bude žít v pokoji s Bohem a nechá se jím vychovávat. Bude žít i v pokoji s druhými lidmi, protože je přijímá takové, jací jsou, a je vůči nim otevřený. S nikým nesoutěží; nepotřebuje nad nikým zvítězit.
Zemitý člověk bude ve vnitřním pokoji i se sebou samým, protože přijímá svou křehkost a své nedokonalosti, neznepokojuje se kvůli svým chybám nebo pádům. Bude v pokoji i s vlastním životem, protože si nenárokuje, že musí všechno ovládat či mít pod kontrolou. Dokáže přijímat skutečnost takovou, jaká je, a odevzdávat se do rukou Božích.

Pojmy:
Zaměřenost jen na sebe, soběstačnost a sebestřednost se dá vyjádřit i prastarým slovem: pýcha
Zemitost, pravdivost vůči sobě i druhým a jistá odevzdanost se dá vyjádřit prastarým slovem: pokora

Prevzaté z: https://www.vira.cz/texty/clanky/chtit-si-vystacit-jen-sam