Kdo jsou manipulující osobnosti

5. Nesmělý manipulátor
             Vyskytuje se zřídkakdy. Své snahy skrývá za předstíranou nesmělostí, drží se v pozadí a mnoho toho nenamluví. Soudí nás mlčením a pohledy, aniž by vyslovil názor ve chvíli, kdy bychom to potřebovali. Jeho přítomnost pociťujeme jako tíživou. Ke sdělení názoru nebo kritiky využívá prostředníka. Bere na sebe podobu slabé, zranitelné a podřízené osoby, volající přímo po ochraně. Tvrdí o sobě, že nesnáší konflikty, přitom je nepřímo a obratně vyvolává.

6. Manipulátor diktátor
             Chová se prudce, ostře kritizuje a slovně napadá lidi. Pokud potřebuje naše služby, využívá lichotky, ale dobře míněné, zasloužené komplimenty od něj neuslyšíme. Je často nepříjemný, agresivní a autoritativní, lidé se ho bojí. Přesto se mu podaří všechno, co chce. Morálně mu nic nevadí. Je přesvědčen, že podléhání citům je zcela nemyslitelná v profesionálních i osobních vztazích. Zdvořilý pozdrav nebo chvilka kávy se spolupracovníky jsou pro něj vyloženě ztráta času. Prožitky, pocity a myšlenky druhých ho vůbec nezajímají. Beze všeho vám vyčte, že jste nelidští, neuvěřitelní sobci, neste-li ochotní splnit každé jeho přání, když onemocní nebo ho postihne nějaká velmi smutná zpráva.
             Manipulátor manipuluje, protože nemůže jinak. Jde u něj o obranný systém, který je mnohdy nevědomý. Nechová se asertivně. I když se to nezdá, nemají mnoho sebedůvěry. My však máme dojem, že většinou dobře vědí, co dělají. Nemůže existovat bez přítomnosti druhých lidí, do kontaktu vnáší despekt a znehodnocování, nerespektuje druhé. Dá se přirovnat k člověku, který se topí – jeho okolí je jen nástroj, kterýmu pomáhá dostat hlavu nad hladinu.
             Manipulátor vyčítá druhé osobě chyby a nedostatky, které má on sám – tzv. projekce.
člověk se stane manipulátor vlivem obranného systému, který se vytváří v dětství. Systematicky využívá manipulace jako prostředku k přežití, tento mechanismus se postupně automatizuje. Stává se jediným možným způsobem jednání i komunikace. Už jako dítě umí pozorovat, vyniká ve schopnosti odhalovat u ostatních zranitelná místa, aby mohl uplatňovat moc, která mu poskytuje jistotu. Manipulativní dítě není chytřejší než ostatní, je jen vychytralé. Způsobuje mnohem častěji konflikty mezi rodiči než ostatní děti. Dosáhnou všechno, co chtějí. Kolem 4. roku je na nich něco zvláštního, co fascinuje dospělé, tím se chovají rodiče pak nevědomky jinak, než k ostatním dětem stejného věku.

             Uvědomuje si M. své jednání?
             Dle statistik pouze 20% z nich se těší ze své moci, zaměňují ji za inteligenci. Většina však nemanipuluje vědomě, alespoň ne zcela vědomě. Neuvědomuje si, jaké důsledky to představuje pro jejich bližní – pocit ztráty vlastní hodnoty, pokles sebedůvěry, stísněnost, vysokou míru stresu, i psychickou destrukci s fyziologickými i fyzickými následky. Manipulátor je tak egocentrický, že tato vlastnost sama o sobě pravděpodobně stačí, aby si neuvědomoval pocity druhých. Nesmíme se nechat ovlivnit tím, zda si manipulátor je vědom nebo není svého počínání. Musíme se před ním chránit a nesmíme jeho chování příliš omlouvat. Měli bychom uplatňovat různé strategie, abychom mu mohli čelit a současně se před ním chránili. Tolerance, empatie a porozumění nezmohou vůbec nic, neochrání nás, ba dokonce se stanou zdrojem ještě většího trápení. Mezi hlavní prostředky, jak se bránit, patří odmítnutí. Manipulátor se ve skutečnosti postará o to, aby se odmítnout téměř nedalo. Snaží se navodit pocity viny a odvolává se na morální principy, jako by šlo o všeobecně platné pravdy.
             Manipulátor a etika
             Manipulátorovi chybí hlubší etické vnímání. Má většinou takovou profesi, kde bychom takový nedostatek si nedokázali ani představit. Hlásá určité věci jako pravdy, ačkoliv je jen interpretuje, a my tomu uvěříme. Manipulátoři nemusí být tak schopní, jak se o nich tvrdí, i když se pyšní titulem nebo vysokým postavením. Zacházejí i tak daleko, že vydávají za své dílo, které vytvořili spolupracovníci.

Neverbální chování

             Neverbální složka komunikace mezi lidmi ovlivňuje až z 80ti procent.
Pohled – uhýbavý, pánovitý, kdežto asertivní člověk neuhýbá člověku ani na něj příliš neciví
Naslouchá s patrnou nechutí – dívá se jinam, dělá něco jiného, když s ním mluvíme, nezdvihne hlavu ani se neotočí na pozdrav – dává tím najevo, že naše sdělení není vůbec zajímavé, že naše osoba není důležitá
Síla hlasu – mluví buď hlasitěji nebo tišeji než ostatní. Směje se hlasitě. Obvykle přebírá ostatním slovo, skáče jim do řeči, jindy zas vyvolá dojem, že je něžný, slabý, zranitelný nebo nemocný
Tělesné projevy – manipulátor se prosazuje nebo se drží naopak v ústraní, roli hraje i svalové napětí – zaujímá většinou zcela uvolněnou pozici (nohy natažené před sebe a zkřížené ve výši kotníků, pánev opřenou o přední část židle a rameny se dotýká opěradla). Např. se usadí přímo naproti školiteli a zaujme okamžitě příliš uvolněnou pozici, na to, že se jedná o první setkání účastníků, které vidí prvně v životě. V dané „nekonformní“ pozici setrvává po celou dobu, i několik hodin. Nedělá si poznámky, zdá se, že má fenomenální paměť. Zejména nechce vyvolat dojem, že by se od druhých mohl něco učit.
Používá širokou škálu gest – souhlasných, pasivních i agresivních – podrží partnerovi déle ruku a provází to přehnaně laskavými slovy na uvítanou, sladce hovoří, chová se pokrytecky (ruka na našem rameni), bouchá do stolu, prst namířený na druhého, zalamují si prsty, odkašlávají, zakrývá si ústa, stahuje žvýkací svaly,…
Výraz obličeje – dává najevo jen to, co chce. Předstírá, že na něj nic nemůže udělat dojem, dokážou se usmívat i v krizové situaci, jako by nic.
Snaží se ovládat fyzické projevy emocí, nechce projevit skutečné své city, ať už jsou pozitivní nebo negativní. Výraz obličeje se mění ve chvíli, kdy se za návštěvníkem zabouchnou dveře.

Psychologická a somatická poškození
             Manipulátoři odčerpávají bezesporu energii. Za oběť jim padne 90% z nás. Ostatních 10% se po citové stránce projevuje ve styku s nimi lhostejně a vadí jim pouze obtížná komunikace, případně jejich zneužívání moci. Netrápí se však tím, a to je dobře.
             Dlouhodobé soužití s manipulátorem v nás stále vyvolává pocity viny, agresivitu, úzkost, strach nebo smutek. Uzavírají nám cesty k úspěchu a osobnímu rozvoji. Organické důsledky se projevují častěji – bolesti hlavy, migrény, zažívací potíže, pocit tíže v žaludku, knedlík v krku, svalové napětí, nechutenství nebo naopak chorobná chuť k jídlu, poruchy spánku, ztrátu nálady i chutě do života. Vznikající nemoce jsou – deprese, destrukce, i sebevražda.

             Při kontaktu s manipulátorem pociťujeme obrovský stres, není to jen pocit tlaku, nervozity, úzkosti nebo strachu. Stres je reakce organismu na novou situaci, organismus se snaží přizpůsobit – vylučuje hormony hypotalamu, hypofýzy a nadledvinek. Příznaky:
Psychologická rovina
– úzkost, deprese,
-nechuť do jakékoliv činnosti,
-únava,
-pokles sebevědomí,
-ztráta sebedůvěry,
-podrážděnost

Somatická rovina:
-poruchy spánku (probouzení, potíže s usínáním)
-potíže s trávením
-svalové napětí – záda, krk, ramena, čelisti,…
-žlučníkové obtíže – bolesti vpravo pod žebry, nevolnosti, nadýmání, gastritida, průjmy
-kožní poruchy – opary, svědění, lupenka, vypadávání vlasů
-sexuální poruchy – pokles apetence, nedostatečná erekce,…
-gynekologické poruchy – nepravidelná menstruace, snížená plodnost,..
-kardiovaskulární poruchy – dýchací potíže, zvýšený TK, poruchy srdečního rytmu, bušení srdce, bolesti u srdce,..
-bolesti v kloubech (artróza,…)

Chování
– buď jsme agresivní nebo v útlumu,
-zvýšená konzumace alkoholu,
-silnější kouření,
-poruchy příjmu potravy,
-neklid,
-hyperaktivita,
-hypotonie (nedbalost)

Výkony
– obtížné soustředění,
-výpadky paměti,
-zpomalená činnost způsobená neschopností se pro něco nadchnout, -snížená výkonnost
             Manipulátor nás často bude posílat k lékaři, abychom si šli vyléčit svou nervozitu, depresi apod. Takže nemocní jsme nakonec my! Částečně je to pravda, jsme opravdu nemocní.