Kdo jsou manipulující osobnosti

Navozování viny
             Spočívá v přenášení zodpovědnosti na druhého s cílem, aby pociťoval vinu. Z pocitu viny vznikají postoje a chování, které přinášejí výhody tomu, kdo vinu navozuje. To má destruktivní účinky. Pocit viny zakouší člověk, který pochybil. Pochybení však může být skutečné nebo pomyslné.
             Skutečný, objektivní pocit viny pramení ze závažného porušení zákona společnosti (nesmí se zabíjet, podvádět, lhát, využívat druhé, úmyslně ubližovat,…). To je u člověka normální a zdravý pocit. Stává se však patologickým, když je nepřiměřený a neodpovídá realitě, a je zdrojem nejzávažnějších psychologických problémů.
             Zvláštním typem nepřiměřeného pocitu viny je skryté přesvědčení, že jsme ublížili vlastním rodičům nebo sourozencům (jsme jim přítěží, neoplatili jsme jejich lásku a péči, opustili jsme rodiče,…. Kvůli takovému pocitu, který způsobuje strašlivé škody, nemusíme poznat štěstí, uvolnění či jakékoliv potěšení, klesá sebevědomí, pochybujeme o svých úplně normálních instinktech a nejčistších záměrech. Manipulátor toho dokáže využít, pokouší tento pocit vyvolat a udržet ho. Lze jen obtížně dešifrovat, neboť pocit viny je částečně nevědomý a někteří z nás mu snadno podléhají.
             Pojem oběti je oblíbeným argumentem manipulátora:
„Doufám, že si uvědomuješ, že můžeš jet na prázdniny díky mně, protože já celou dobu pracuji v ordinaci, i když jsem strašně unavená..Ale neměj o mě starost, jsem moc ráda, že jedeš pryč!“
             Manipulátor se nedokáže ubránit, aby pěkně nahlas nevyslovil to, co by jiní zamlčeli, aby nevytvářeli nepříjemnou atmosféru. Chce vypadat jako samaritán, ale každý od něho uslyší, co ho to stojí a jak trpí. Až když svou stížnost vysloví, požádá, aby ji ostatní nebrali na vědomí. Dokáže obrátit situaci naruby.

          Dvojitá vazba
          Pocit viny se také vyskytuje v situaci zvané dvojitá vazba. M. vyšle současně 2 zprávy, které si navzájem odporují. Uposlechneme-li jedné, nutně neuposlechneme druhé. Tento rozpor nás vyvede z rovnováhy, pokud paradox včas neodhalíme a okamžitě ho autorovi zprávy nesdělíme – ten si však paradoxu nemusí být vědom.
Př. „Chtěla bych, abys mě jen tak sám od sebe políbil.“
Ať udělá muž cokoliv, žena bude vždy nespokojena, buď jí nepolíbí, nebo ano, a ona opáčí, že to neudělal sám od sebe, protože ho o to musela žádat. V obou případech padá vina na něj.
             Dvojitá vazba není vyhrazena jen manipulátorům, stává se, že ji bezděky použijeme ve vztahu k lidem v našem okolí. Nicméně manipulátor je v rozporuplných výrocích hotový mistr a často se k nim uchyluje. Když se snaží někdo vyvolat v nás vinu, zbývá nám jedině systematicky zpochybňovat vazbu příčiny a následku. Můžeme si rozložit obě sdělení dvojité vazby a zeptat se ho, co vlastně chce, ať se vyjádří jasně a jednoznačně a ne nelogicky. To však neznamená, že mu musíme přání vyplnit.