Vztah a pasivní agrese

Příklady pasívní agrese
Mlčení jako způsob jak potrestat partnera.
Schválně nekomunikovat ve chvíli, kdy je zřejmé, že je potřeba prodiskutovat něco důležitého či problematického.
Ignorování partnera, když o něco žádá nebo žádá odpověď na otázku.
Lhostejnost a ledový klid za účelem vyvolat v druhém výbuchy hněvu. Pokud se mu to podaří, nazve druhého přecitlivělým nebo hysterickým.
Úmyslné zapomínání na splnění dohodnutých úkolů nebo vymlouvání se, proč dotyčný neudělal to, co měl.
Vyvolávání ve svém partnerovi pocity viny. Stavění se do role oběti.
Ironické poznámky a sarkasmus směrem ke svému partnerovi. Pokud ten dá najevo, že mu takové jednání vadí, obviní jej z nedostatku nadhledu a smyslu pro humor.
Obviňování partnera a druhých, místo přijetí zodpovědnosti za vlastní jednání.
Pokládání útočných otázek, jako například: „Jsi normální?“ nebo „Nepřeskočilo ti?“
Zamlčování důležitých skutečností před partnerem.

Jak se vypořádat s pasívní agresí
Zkuste přemýšlet, proč váš partner nedokáže prosadit svůj názor přímo. Pasívní agresivita je často doménou lidí, kteří se cítí bezmocní. Dovolíte skutečně svému partnerovi třeba říct ne a prosazovat se? Zkuste spolu komunikovat o tom, proč váš partner skrývá třeba svůj nesouhlas za pasívní agresi. Je dobré partnera přesvědčit, že není nutné vždy a za všech okolností s vámi souhlasit. Pokud má jiný názor, měl by jej jasně vyslovit.

Partner, který používá pasívní agresi by měl:
Přijmout fakt, že mít na vztek a hněvat se je občas normální.
Naučit se říkat ne a to i za cenu možného konfliktu.
Má-li pocit, že je s něčím nespokojený, nebo mu něco nevyhovuje, měl by se přímo vyjádřit.
Naučit se otevřeně vyjadřovat své názory.
Jak můžete pomoci partnerovi, který používá pasívní agresi
Upozorněte jej, na jeho chování. Je bohužel pravdou, že spousta lidí si ani neuvědomuje, že se pasívně agresivně chovají. Můžete se pokusit vysvětlit, proč takové chování k ničemu nevede.
Nabídněte mu pomoc, spolupráci. Pokud se rozhodne svého špatného vzorce chování zbavit, ať sám nebo s pomocí odborníka, dejte mu najevo, že se na vás může spolehnout.
Pokuste se mu více a trpělivěji naslouchat. Mnohdy se za takovým chovám skrývá neschopnost vám sdělit své pocity a to může mít nějaké hlubší příčiny, na kterých se třeba podílíte.
Zkuste se vcítit do jeho pozice. Můžete se snažit pochopit, proč takto jedná a jak se cítí.
Jednejte s laskavostí a pochopením, mějte trpělivost, pokud vidíte snahu o změnu chování.
Nastavte hranice a neslevujte z nich. Jasně vymezte, které chování je ještě v pořádku, a které už nebudete tolerovat a za tím si stůjte.
Je možné, že se vám i při největší snaze nepodaří navázat s partnerem vždy otevřenou komunikaci. Pasivně agresivní vzorce chování jsou hluboce zakomponovány do osobnostní struktury, mnohdy na nevědomé úrovni. Proto mnohdy jakákoliv snaha o otevřenou komunikaci ze strany partnera nemusí padnout na úrodnou půdu. Je naopak docela možné, že pasivně agresivní jedinec bude i nadále v odporu. Bude popírat svoje emoce a hněv a vy budete muset vyhledat pomoc odborníka.