Poruchy osobnosti

F60.1 Schizoidní porucha osobnosti
Definice
Stažení se od emočních, společenských a jiných kontaktů, s upřednostňováním fantazie, samotářství a introspektivní rezervovanosti (Smolík, 1996, str. 359).
Diagnostika
A. Musí být splněna obecná kritéria pro poruchu osobnosti F60 (viz výše).
B. Musí být splněny alespoň 4 z následujících příznaků:
málo činností, skrývá potěšení
emoční chlad, odstup a oploštělá emotivita
omezená schopnost vyjadřovat vřelé city nebo zlobu vůči druhým
zjevná lhostejnost ke chvále nebo kritice
malý zájem o sexuální zážitky s jinou osobou
téměř trvalá obliba samotářských činností
nadměrná pozornost věnovaná fantazii a introspekci
nedostatek blízkých přátel nebo důvěrných vztahů
výrazná necitlivost ke společenským normám a konvencím (Smolík, 1996, str. 359).
Epidemiologie
Údaje o četnosti jsou velmi rozdílné (2,5-7,5%), (Vágnerová, 2008, str. 514). Incidence je vyšší mezi příslušníky rodin pacientů se schizofrenií, více u mužů než u žen (Smolík, 1996, str. 359).
Etiologie a patogeneze
Pravděpodobné dědičné vlivy. Je možné brát v úvahu stejné teorie jako u schizofrenie. Často lze zjistit narušené rodinné vztahy v časném vývojovém období pacienta (Smolík, 1996, str. 360).
Průběh a prognóza
Porucha se projevuje od časného dětství. Charakteristický je izolovaný životní styl, který není způsoben konfliktními vztahy s ostatními. Emoční odpovědi i citové vyjádření jsou chudé. Bývají zabráni do sebe, časté je denní snění. Jejich pracovní výkon bývá lepší než jejich schopnost zúčastňovat se společenského života. Individuální rozdíly bývají značné. Komplikacemi mohou být poruchy s bludy, schizofrenie nebo jiné psychotické poruchy (Smolík, 1996, str. 360).

Diferenciální diagnostika
Paranoidní porucha osobnosti;
Nechybí kontakt s okolím.
Úzkostná (vyhýbavá) porucha osobnosti;
Jedinec je izolován od okolí, ale chtěl by se mezi ostatní zapojit.
Schizotypní porucha;
Vyskytuje se více podivínství a excentrických způsobů chování a jednání.
Anankastická porucha osobnosti;
Může sdílet některé rysy, ale nechybí zcela schopnost vřelého emočního kontaktu.
Porucha s bludy; Schizofrenie; Porucha nálady s psychotickými příznaky;
Jsou charakteristické epizodami psychotických příznaků, např. bludy a halucinace.
Aspergerův syndrom (autistická porucha, schizoidní porucha v dětství);
Výrazné zhoršení interakce s okolím a stereotypní způsoby chování (Smolík, 1996, str. 360).
Léčba
Motivace k léčbě těchto pacientů bývá poměrně malá. Někdy je úspěšná dlouhodobá individuální nebo skupinová terapie, je třeba respektovat počáteční stahování se pacienta do pozadí. Navázání důvěry bývá dlouhé. Jen výjimečně lze užít mírných dávek neuroleptik nebo antidepresiv (Smolík, 1996, str. 360).