Okultismus, satanismus, magie – co nabízí a co berou

Žijeme v době, kdy se spousta lidí nad věcmi v životě až tak nezamýšlí. Život běží rychle a my chceme rychlá řešení, rychlé informace, rychlé změny, snadnou možnost mít moc nad událostmi, věcmi, lidmi, moc k prosazení sebe.

Mladá generace navíc touží po silných zážitcích nejrůznějšího druhu. Ne každá zkušenost je ale taková, že naše „zkusím a uvidím“ zůstane bez následků. Jsou zkušenosti, které nejdou vzít zpátky a ovlivňují lidský život natrvalo.
Právě zkušenost s temnými silami, které se skrývají za celou oblastí okultních praktik, magie a satanismu, je tou, která poznamenává člověka trvale. Účel nesvětí prostředky a pomocí temných sil nemohu dosáhnout dobra.  Takové „dobro“ mi v něčem pomůže – a v něčem podstatnějším uškodí. Okultismus a magie totiž skutečně „funguje a pomáhá“ v mnoha věcech, které si člověk sám nedovede vyřešit. Ale za strašně krutou cenu – zničí život jemu samotnému. Jaké symptomy můžeme vidět v životě člověka, který se temným věcem nějakým způsobem otevřel? A co s tím můžeme dělat, když už se něco zlého stalo? 
S Bohem má vždycky a všechno v tomto světě nějaké řešení. Ten, který nás povolal do života v tomto světě, nás nenechal samotné. Je důležité, abychom měli ochotu si přiznat, že některá naše životní rozhodnutí nebyla správná, a prosit Boha, aby nám pomohl.

Přednáška, která zazněla v Ostravě v březnu 2017, je ke stažení zde.
http://karmel.d1net.cz/data/prednasky/okultismus_Ostrava_brezen_2017_.mp3

Diabol pracuje ako úžernícka nebankovka, požičia rád, aby časom získal všetko

Rozhovor s generálnym vikárom Trnavskej arcidiecézy a riaditeľom ABÚ Petrom Šimkom o nástrahách a omyloch týkajúcich sa 1. prikázania Ja som Pán Boh tvoj, nebudeš mať iných bohov okrem mňa, aby si sa im klaňal 

V rozhovore sa dozviete:
– čo je modla a akým spôsobom človeka zotročuje,
– či sú veštci len zruční manipulátori alebo skutočne spolupracujú so zlými duchmi,
– čo si človek spôsobuje poverami, magickými, okultnými a ezoterickými činnosťami a predmetmi,
– ako sa magický rituál odrazí v živote človeka, ktorý si zaň zaplatí, aby tak zlikvidoval konkurenciu,
– aký je rozdiel medzi čiernou a bielou mágiou.

Prvé prikázanie Desatora zásadne ovplyvňuje ďalších deväť. Ako možno najlepšie pochopiť toto prepojenie?

Božie prikázania vytvárajú pyramídu zloženú z desiatich poschodí, pričom prvé prikázanie je podstava. Ak naruším podstavu, tak sa mi zosype alebo oslabí stavba ostatných deviatich poschodí. Takýmto spôsobom sú aj prikázania vzájomne prepojené.

Desať Božích prikázaní je vlastne jedno prikázanie rozdelené do desiatich kapitol: „Ja som Pán, Boh tvoj.“ To, že Pán je mojím Bohom, sa prejavuje dodržiavaním všetkých desiatich prikázaní. Prvé prikázanie sa teda začína až od slov „nebudeš mať iných bohov okrem mňa“.

Proti prvému prikázaniu sa prehrešujeme oveľa častejšie, než by sme si mohli myslieť. Ktoré hriechy sem spadajú?

Je pravdou, že proti prvému prikázaniu sa prehrešujeme najčastejšie. Už prví rodičia si chceli vytvoriť svoj svet a svoje pravidlá nezávislé od Boha podľa vzoru pokušiteľa. Neverili Bohu, že im chce dobre. Ak neveríme pravému Bohu, začneme si vytvárať svojho boha či bohov.

Hriechy proti prvému prikázaniu vyjadrujú tento stav človeka. Boh už nie je na prvom mieste. Človek zanedbáva modlitbu, je lenivý do vzťahu s Bohom alebo má odpor voči nemu. Modlitba sa stáva bezduchým recitovaním či monológom. Osobitnými hriechmi v týchto súvislostiach sú čierna a biela mágia, poverčivosť, nosenie amuletov, veštenie a podobne.

Čo všetko môže byť pre človeka bohom, teda modlou?

Všetko to, čo má vo svojom živote na prvom mieste. To, na čo najviac myslí, o čom sníva, čomu venujeme energiu. Tomu bohu slúži a sa klania.

Modlami či bohmi sú aj závislosti od alkoholu, drog, sexu, porna, hier, závislosť od kariéry, popularity, moci, slávy či peňazí, nakupovania, spôsobu obliekania, peňazí. Môže to byť aj závislosť od toho, kto si čo o mne myslí, alebo aj nenávisť alebo zranenie, okolo ktorého sa stále točíme.

OKULTISMUS V MEDICÍNĚ I.

Tato stať je věnována bioenergetické nebo také biotronické medicíně. Jsou to disciplíny diagnostické i terapeutické, které svůj účinek vykládají přítomností zvláštní síly, bioenergie. Širším termínem pro jevy záhadné, nevysvětlitelné běžnými fyzikálními zákony a ležící i mimo medicínu, je parapsychologie, resp. psychotronika.

Podle Rejdáka se psychotronika zabývá distančními interakcemi mezi organismy a zevním prostředím, jež jsou spjaty s mohutnostmi, řekli bychom raději vlastnostmi, duše. Přesnější formulaci poskytuje M. Rýzl, parapsycholog českého původu, který emigroval do Spojených států. Ve své knize Úvod do parapsychologie (Panorama, Praha 1991) říká, že se parapsychologie zabývá jevy záhadnými, spjatými s činností duše a nevysvětlitelnými běžnými energetickými způsoby.

Jaké jevy náleží do parapsychologie? Je to široké spektrum jevů, které můžeme rozdělit na dvě skupiny. V první skupině jevů jsou různé formy mimosmyslového vnímání, extra-sensory perception, proto běžná zkratka ESP. Patří sem jasnozření, proskopie, to znamená předvídání budoucnosti, nebo telepatie. Druhou skupinou jevů jsou psychokinetické, PK-jevy, kam patří například materializace, levitace i psychická chirurgie.

Všechny tyto disciplíny, jevící se jako soubor zcela nehomogenní, jsou spojeny tím, že svůj efekt odvozují od bioenergie. Co to vlastně je? Nic nového. Už od pradávna všechny civilizace uznávaly existenci energie, která ovládá naše tělo a je nadřazena vědomí. Této energii v Číně říkali čchi, v Indii prána, v Tichomoří mana, v Evropě aether, fluid. Hahnemann ji označil jménem dynamis. Módnější termíny jsou ód, orgonská energie a řada dalších. To ovšem nic neříká o tom, jaká je povaha těchto energií. Existuje totiž široké spektrum hypotéz. Podle některých parapsychologů je povaha bioenergie materiální, podle jiných duchovní. Podle prvních je podstatou všech uvedených jevů elektromagnetismus nebo gravitační síla, popřípadě mezony či jiné známé částice. Podle jiných jsou to sice rovněž materiální energie nebo částice, které ale dosud nejsou známy. Dobbs mluví třeba o psitronech. Podle Kahudy jde o psychony, vakuové částice, nadané superinfragravitační aktivitou a šířící se nadsvětelnou rychlostí. Později dr. Kahuda mluvil o mentionech. Jiní mluvili o deltonech a astrálech ze světa duchů. Jisté je, že ani jedna z těchto představ se neukázala reálnou, a proto si většina dnešních parapsychologů představuje, že bioenergie má duchovní povahu. Spiritisté mezi nimi se domnívají, že k nám tyto síly přicházejí z minulosti, že to jsou duše zemřelých. Podle animistů má každá osoba svou vlastní duši nadřazenou našemu vědomí. Podle dalších hypotéz má bioenergie nadindividuální povahu. Je to jakési kolektivní, božské vědomí.

Poslední jsou teorie kosmologické, které si už vypomáhají moderní vědeckou terminologií, většinou z oblastí kvantové fyziky, jejichž autoři se domnívají, že hypotetická bioenergie je nadsmyslová, nadčasová, nadprostorová a představuje jakési vícerozměrné kontinuum, které nás přesahuje. Žádná z těchto hypotéz nebyla ovšem potvrzena, a proto se parapsychologové nakonec dohodli na používání neutrálního termínu PSI, podle návrhu Thoulesse a Wiesnera. PSI = psychologické schopnosti.

Jsou to síly psí-gama, které zprostředkují fenomény mimosmyslového vnímání, a psí-kappa, zajišťující psychokinetickou aktivitu. Obě tyto síly, resp. prvky, vytvářejí společné psí-pole, sdružující všechna dosud známá fyzikální pole, tedy elektromagnetické, gravitační, mezonové apod. Snad je ještě nutno dodat to, že naši čeští současní psychotronici místo PSI raději mluví obecně o informaci. V počítačovém věku je to zřejmě termín vhodnější, právě tak jako bioinformatika nebo bioinformační medicína. Nyní musím ukázat, jaké má parapsychologie podoby.

Boj o Tvoju dušu – mágia

Určite skoro všetci ste sa v živote stretli s tým, že vám pri rozprávaní o svojom živote váš priateľ z ničoho nič trikrát zaklopal na najbližšie „drevo“ s poznámkou: „Musím zaklopať, aby to ostalo tak!“ Alebo prídete niekam do rodiny, kde slovná kombinácia pri náhlej nevoľnosti niektorého člena ich rodiny znie: „Počkaj, uvarím ti uhlíkovú vodu!“

To všetko je mágia!
„Táto mágia sa veľmi často praktizuje aj v našej farnosti a praktizujú ju mnohí naši „mladí“ farníci,“ – vyjadrenie z jednej farnosti Slovenska.
Mágia – maleficium (privodenie zla, zlorobenie). Ide o také konanie alebo slová, pomocou ktorých sa niekto obracia na diabla a prosí ho, aby uškodil inému človeku. Často sa pri tom používajú rôzne predmety a vykonávajú rôzne rituály – podobnosť so sviatosťami (diabol napodobňuje Ježiša). Tieto veci alebo rituály samé o sebe nie sú škodlivé, stavajú sa škodlivými, keď sa vykonávajú z úcty k Satanovi.
Mágia je pre veriacich opakom viery. Všetky druhy mágie sú pre kresťana absolútne neprípustné. (páter V. Kodet)
Mágia je zo všetkých troch okultistických kategórií — veštenie, mágia a špiritizmus — najzvláštnejšia a najťažšie definovateľná. Na pochopenie najjednoduchšiu definíciu mágie nájdeme v diele Kurta Kocha Medzi Kristom a satanom: „Je to umenie alebo aspoň pokus mimozmyslovými prostriedkami spoznať a ovládnuť svet duchov, ľudí, zvierat a rastlín súčasne so svetom mŕtvej matérie za pomoci mystických a iných sprievodných rituálov.“
 
 
Vychádzajúc z tejto definície, si v súvislosti s okultistickou mágiou treba uvedomiť štyri závažné momenty:
1. Mágia sa praktizuje aktivizáciou mimozmyslových síl. A práve preto, že v mágovi pôsobia mimozmyslové sily, pokladá sa za prejav okultizmu.
2. Mágia sa prostredníctvom mystických obradov a rituálov usiluje ovládnuť a podrobiť si iných.
3. Ten, kto praktizuje mágiu, môže sa pokúsiť prostredníctvom obradov a rituálov získať vplyv, pomocou ktorého ovládne svet rastlín a zvierat.
4. Iní, čo sa zaoberajú mágiou, usilujú sa prostredníctvom obradov a rituálov ovládnuť anorganický svet neživej hmoty.